Copyright 2021 - Římskokatolická farnost Bohuslavice u Hlučína

Postní doba se svatým Josefem

Nevím, zda si ke svému postnímu úsilí někdy přibíráte určitého nebeského přítele, který vás doprovází na stezkách obrácení a obnovy křtu. Pokud ne, vězte, že církev nám (a zvláště letos) dává za průvodce sv. Josefa, jehož patronát se tradičně rozprostírá nad postní měsíc březen. Na cestu s tímto patronem vám chci nyní nabídnout stručnou inspiraci, která dobře ladí právě s probíhající postní dobou.

DSC 1852

Všimněme si, že o svatém Josefovi je v Novém zákoně řeč pouze ve vyprávěních o Ježíšově příchodu na svět a o jeho dětství: nejprve se tento spravedlivý muž trápí nad rozhodnutím rozejít se s těhotnou snoubenkou Marií, a po andělově pokynu ve snu ji k sobě přijímá; putuje pak ke sčítání do Betléma, a protože se právě tam narodil malý Ježíš, patří pěstoun Páně neodmyslitelně k našim betlémům; s matkou a dítětem následně prchá do Egypta a vrací se zpět po Herodově smrti, přičemž se usazuje v Nazaretě; spatřujeme jej rovněž při zasvěcení v chrámě a také po dvanácti letech při krušném hledání svěřeného Syna na tomtéž místě; pod jeho vedením a v jeho přítomnosti pak Boží Syn vyrůstá v Nazaretě v dospělého člověka. Kristovým veřejným vystoupením však Josef zcela mizí ze scény a žije pouze ve vzpomínce Ježíšových rodáků, kteří v nedůvěře vůči jeho božské moci konstatují, že je přece synem tesaře Josefa (srov. Mt 13.55; Lk 4,22). Takové utichnutí ovšem ve skutečnosti vyjevuje sílu pravého Josefova otcovství. Otec je totiž zásadní postavou právě v růstu a rozvoji svého dítěte; pokud nechává svého potomka zdravě dozrát a citlivě a správně jej vychovává, stává se z dítěte samostatná svobodná osoba, která se od otce odlučuje, a přitom v sobě uchovává a rozvíjí všechny dobré otcovy vklady. Josef se tedy v evangeliích vytrácí, ale zůstává svým plodným otcovstvím v základu přítomen v celém Ježíšově díle. To je tajemství skrytosti, a to nejen téhle otcovské. V našem životě se mnohdy zdá, že vynaložené úsilí je zbytečné, že námaha nebyla pochopena a zúročena, že vložené prostředky zůstaly bez odezvy… Svatý Josef nás učí, že tomu tak není. Každý skrytý (a často nepopulární) krůček nebo čin lásky, služby, věrnosti, zbožnosti, výchovy či morálního zápasu Bůh používá nebývalým a netušeným způsobem – pro dílo spásy, pro vítězství nad zlem, pro posilu potřebným, pro růst církve, pro posvěcení našich blízkých… Tuto skrytost nám připomněl Ježíš na Popeleční středu, když v evangeliu vyzdvihl modlitbu, půst a dobročinnost v soukromém rozměru našeho života: Bůh odplácí těm, kteří bez okázalosti žijí podle evangelia. Je-li tedy postní doba především dobou našeho skrytého zápasu o obrácení, a tak tichého růstu víry a lásky podle Ježíšova vzoru, pak můžeme mít ve svatém nazaretském tesaři skvělého ochránce a průvodce pro každoroční čtyřicetidenní – zvláště pak letos, kdy je strážci Svaté rodiny věnován v církvi celý rok při příležitosti 150. výročí vyhlášení Mariina snoubence ochráncem církve.

P. Vojtěch Janšta

f t g m

Smartlook