Vítejte na stránkách naší farnosti

A je tady podzim a s ním spojená, dá se říci, tradiční farní pouť. Její inspirací byla tentokrát moravská mariánská poutní místa. Pro velký zájem farníků jsme cestovali autobusem a mikrobusem, ale i přes větší počet účastníků-poutníků vše probíhalo svižně a bez komplikací. Pohodlně jsme se usadili a za časného chladnějšího rána vyrazili směr Olomoucký kraj. Přibližně po hodince cesty jsme zastavili v rozlehlé rovinaté krajině u poutního kostela Očišťování Panny Marie v Dubu nad Moravou. Zde nás přivítal temperamentní kněz, který nás po seznámení s prostorem kostela provedl přilehlou provozní budovou a jejími místnostmi, sklepy a zahradou. Někteří z poutníků ochutnali i víno z tamního sklepa. V kostele nad oltářem je umístěna černá byzantská Madona s žehnajícím děťátkem, se zářícím sluncem a měsícem.  Do Dubu přitahovaly poutníky zprávy o zázračných uzdraveních, které se děly na přímluvu Matky Boží, což je i zaznamenáno v protokolech komise sestavené olomouckým biskupem.

Za postupného vykukování sluníčka zpoza mraků jsme klikatým stoupáním Drahanskou vrchovinou dorazili do Sloupu v Moravském krasu. V kostelíku Panny Marie Bolestné nám místní duchovní povyprávěl o historii poutního místa a přiblížil atmosféru zdejší tradiční pouti. Toto poutní místo je spojeno se sochou Matky Boží držící mrtvého syna, která je dílem neznámého autora původem z Itálie. Pořídil ji hrabě Karel Ludvík z Roggendorfu pro svou ženu Karolinu. Pro zvláštní vztah k Sloupu uložili manželé sochu v tamním mlýně. Předmětem úcty se socha stala pro sloupské po zázračném uzdravení nemocné mlynářovy dcery, což se rozneslo do okolí, a začali přicházet první poutníci. Poutníků přibývalo, a proto vznikla potřeba na místě dosavadní dřevěné kaple vybudovat kostel. Ten však nakonec nechala vystavět hraběnka Karolina až po manželově smrti. Chrámová klenba kostela je vyzdobena freskami, jejichž výjevy jsou inspirované litaniemi k Matce Boží, jako například Matka Spasitelova, Matka Boží moudrosti, Zrcadlo spravedlnosti.

Po společné modlitbě, nezbytné pauze a drobném nákupu jsme se vydali na další poutní místo. To nás přivítalo právě probíhající oslavou Dne Křtin. Na počátku poutní tradice tohoto místa ve středověku stála gotická socha Madony. Podle legendy byla nalezena v keři během bouřky v nedaleké obci Bukovina. Za hluku doléhajícího z náměstí, kde se konaly oslavy, jsme si vyslechli výklad místního kněze ke zvonkohře, která je umístěná v ambitu poutního areálu, a poslechli si zvuk dovedně sladěných 33 zvonků. V kostele Jména Panny Marie, který je vystavěn na půdoryse řeckého kříže, jsme slavili mši svatou. V podzemí kostela jsme navštívili kostnici s neobvykle vyzdobenými lebkami. Kdo chtěl, využil následující pauzu k občerstvení, popovídání u kávy nebo jen tak ke slunění či k procházce mariánskou Radostnou stezkou. Nedivím se, že toto malebné místo v Křtinském údolí přitahovalo a stále přitahuje množství poutníků.

Posledním zastavením na naší pouti byl kostel Nejsvětější Trojice ve Fulneku.   Výstavba tohoto barokního kostela je spojena s obrazem Panny Marie Pomocné, který věnovali farnímu kostelu zarmoucení rodiče po ztrátě dvou synů. K obrazu pak přicházeli poutníci a po modlitbě u něj docházelo k uzdravení. Z dochovaných zdrojů se v polovině 18. století při modlitbě věřících objevily na obraze Matky Boží slzy. Historií a prostorem kostela nás provedl místní pastorační pomocník. Pak už následovalo jen společné foto a za postupného stmívání a při debatách o čerstvě zveřejněných volebních výsledcích jsme se vraceli domů.

Toto jednodenní putování po poutních místech Moravy nás snad alespoň na chvíli vtáhlo do zástupu těch, kteří před námi putovali se svými radostmi i bolestmi, nadějemi i zklamáními za Matkou Boží ve víře v její pomoc.

Zuzana Černá