Bratři a sestry,
letošní advent nebudeme moci prožívat jako obvykle, což má jistě své smutné stránky. Uprostřed všech možných omezení však může tím více vyniknout banalita a lživost komerčních nabídek, laciného vyhrávání koled a vnucované zdánlivé pohody a štěstí. Tento kontrast mezi povrchními, průhlednými a lacinými útěchami na jedné straně a vnitřní nejistotou, obavami a smutkem na straně druhé nás může tím spíše přivést k pravému adventu.
Jeho těžiště se více než kdy jindy přenese do našich domácností, konkrétně k adventnímu věnci. Ten nás má shromažďovat k modlitbě a k setkávání v našem rodinném kruhu. Vytvořme tedy z této příležitosti každodenní rituál s opravdovým křesťanským obsahem. Najděme si čas na sebe navzájem, na své děti, na jejich radosti i starosti, na společnou modlitbu a četbu. Světlo přibývající na věnci představuje Krista, který skrze náš čas mu věnovaný rozmnožuje svou přítomnosti v nás, mezi námi a v tomto světě.
Pomocí k takovému domácímu adventu vám může být i tato nabízená příprava.
Pro děti je k dispozici arch, který představuje celou jejich adventní přípravu - je pozváním, aby každý z nás pomohl Ježíšovu světlu do tohoto světa. Je dobře, když děti budou vybarvovat příslušná políčka po večerní konzultaci s rodiči. Nejde samozřejmě o "sbírání bodů" ani podporu soutěžní rivality mezi sourozenoci či kamarády, ale o motivaci něco změnit, udělat jinak, začít znovu, myslet na Ježíše, což se nám v běžném režimu snadno vytrácí. Každá taková snaha spojená s Boží pomocí je cenná a užitečná.
Arch bude k dispozici v kostele anebo je ke stažení ZDE.
Ranní společná modlitba v kostele ve větším počtu není možná, už kvůli rozplánovanému příchodu do školy. Bude tedy probíhat tak, že v pracovní dny bude otevřen farní kostel od 7:25 do 7:55 a děti mohou během této doby libovolně individuálně přicházet. Obdrží vždy lístek s krátkou modlitbou, kterou se vpřed u věnce pomodlí, přidají lístek na společnou nástěnku a dostanou s sebou vždy krátký příběh i s navazující modlitbou - ten lze přečíst nejlépe právě společně večer u adventního věnce (kdy lze využít i modlitbu z rána).
Děti, které budou tuto přípravu věrně a poctivě realizovat, budou v závěru adventu odměněny.
Přeji Vám užitečně a prozíravě prožitý advent, aby uprostřed nejistot sílilo mezi námi světlo Kristovo, světlo betlémské, světlo záchrany a naděje, světlo života!
P. Vojtěch Janšta
Od 3. 12. se mění pravidla pro účast na bohoslužbách: maximální povolený počet účastníků odpovídá 30% obsazenosti všech míst k sezení v kostele (kromě personálu). V naší farnosti to znamená následující:
1. Ve farním kostele tomuto maximálnímu počtu odpovídá 99 osob. Z toho vyplývá, že bohoslužby ve všední dny jsou přístupné bez omezení; nedělní bohoslužby budou navýšeny o dvě další, jak tomu bylo už v květnu a jednou v říjnu, tzn. o mše v sobotu v 16:00 a v 17:30. Prosím farníky, aby obsadili zhruba rovnoměrně všechny čtyři bohoslužby, a to nejlépe po rodinách a domácnostech, protože v kostele je nutno dodržovat i určité rozestupy. V říjnu toto rozmístění proběhlo velmi dobře.
2. V kostele v Bělé tomuto maximálnímu počtu odpovídá 92 osoby. Bohoslužby ve všední dny jsou tedy rovněž přístupné bez omezení; nedělní bohoslužby vzhledem k menší podzimní návštěvnosti mohou absolvovat také všichni dosavadní zájemci - je ovšem potřeba, aby se účastníci shromažďovali podle rodin a členů domácnosti, abychom dodrželi potřebné rozestupy.
3. V kostele v Závadě tomuto maximálnímu počtu odpovídá 45 osob. I zde platí, že bohoslužby ve všední dny jsou přístupné bez omezení. Na nedělní bohoslužby bude nutno se přihlásit na obecním úřadě; jakmile bude naplněn uvedený limit, budou další zájemci přednostně zapsáni na bohoslužbu následující neděle. Prakticky to tedy znamená, že všichni zájemci v Závadě se dostanou na nedělní mši svatou minimálně jednou za 14 dní.
Ruší se dosavadní výjimečné otevření kostelů pro přijetí svátosti eucharistie; zpovídá se jako obvykle před bohoslužbami. Už jen tuto neděli 6. prosince budu podávat ve farním kostele svaté přijímání od 14 do 15 hodin.
Apoštolský administrátor diecéze biskup Martin David nás zve ke společné modlitbě růžence. Modlitba je přenášena online přes kanál YouTube vždy v úterý, ve čtvrtek a v sobotu ve 20:00 hod na tomto odkazu.
Slovo apoštolského administrátora ke zpřísněným opatřením naleznete ZDE.
Poselství našich biskupů a pozvání k postu za ukončení pandemie
Pro slavení neděle a pro další duchovní obohacení můžete využít nabídek v záložce K aktuálnímu stavu.
Nezapomínejme v modlitbě ani v konkrétní pozornosti na ty, kteří jsou opuštění, nemocní, křehcí či bezradní, na ty, kteří se bojí, kteří zápasí s různými těžkostmi a důsledky této doby!
P. Vojtěch Janšta, administrátor farnosti
Jak bylo na pouti? Móóóc hezky… Snad právě takto začíná často rozhovor s těmi, kteří prožili nějakou mimořádnou a neobvyklou poutní cestu. Nevím jak moji spolupoutníci, ale já jsem takovou otázku po absolvování naší farní pouti do Staré Boleslavi dostával – a odpovídal jsem na ni právě tak, jak je shora napsáno. A protože ne všichni měli možnost se nás zeptat na podrobnosti, rád bych na následujících řádcích vypsal naše poutní události, zážitky a dojmy, kterými jsme prošli, aby všichni čtenáři mohli naznat, že jsme se opravdu móóóc hezky měli.
„Lidičky, my jedem!“ Chtělo se mi zakřičet, když jsme v sobotu 26. září v 6 hodin ráno za vydatného deště a ještě husté ranní tmy vyjížděli autobusem z Bohuslavic. Po všech těch předchozích nejistotách – a jak to bude s poutí, budeme moct vůbec jet, nezruší se to, odhlásil se už někdo, nebude škaredé počasí apod. Prostě jsme vyjeli! A to s nadějným očekáváním budoucích chvil i s důvěrou v Boží pomoc a ochranu Panny Marie na všech cestách. Jenom otec Vojtěch si zapomněl doma peněženku s doklady – inu, na něco se vždycky zapomene…
Naší první zastávkou na 400 km dlouhé cestě byla Hora Matky Boží u Králík. Místní duchovní správce o. Karel Moravec nás přivítal a připomenul především osudy tohoto místa od konce druhé světové války. Při vysvětlení současného provozu zmínil hezkou zkušenost s místní kaplí Svatých schodů, kterou navštívily děti z jedné mateřské školy – a ačkoli nebyly ve víře vychovávány, byly podle návodu duchovního správce schopny vážně a usebraně vystoupat na kolenou schodiště v této svatyni, která připomíná Ježíšovo odsouzení v Jeruzalémě. Však jsme se na tomto místě soustředěné modlitby také zastavili – a komu to kolena dovolovala, zařadil se do dlouhého zástupu poutníků, kteří zde před námi tolikrát rozjímali nad Kristovým umučením a svěřovali Pánu svá trápení i naděje.
Po společné mši svaté a prohlídce areálu jsme (stále za vydatného deště a během recitace růžence) už směřovali na další poutní místo – Neratov v Orlických horách. Byli jsme vděčni panu řidiči, který ochotně, soustředěně a opatrně řídil autobus záludnými zatáčkami a zúženými podhorskými cestami. Na místě nás přivítal staletý chrám, v minulých desetiletích tolik zdevastovaný a poté opět obnovený, s pozoruhodnou prosklenou střechou a střídmou a inspirativní vnitřní výzdobou. Pro mne bylo překvapením stálé množství lidí, kteří i v takovém nečase přijížděli na místo tolika minulých poutí a modliteb k Panně Marii Nanebevzaté. Každopádně příjemným překvapením pak bylo výborné pivo z místního pivovaru, které někteří stihli ochutnat přímo z čepu, jiní si je zakoupili balené v místní prodejně.
Cestou ku Praze jsme nechtěli minout historické královské město Hradec Králové. Katedrálu sv. Ducha jsme vyplnili nejen svými mokrými bundami a deštníky, ale také zpěvem k Duchu svatému za doprovodu varhan. Fyzicky zdatnější účastníci pak mohli obdivovat krásy Bílé věže – jak zrekonstruovaný interiér s příjemným schodištěm, skleněným modelem věže (vážícím tunu) či 206 cm širokým zvonem Augustinem z roku 1509, tak malebný výhled na město a okolí. Další kostel na Velkém náměstí, svatyně Nanebevzetí Panny Marie, nás svou tichou atmosférou barokně pohladil před další jízdou už přímo do cíle.
V 18:30 jsme mohli hlásit příjezd do Brandýsa nad Labem – Staré Boleslavi, a to případně jak svým blízkým pomocí esemesek, tak obsluze v místní restauraci, kde jsme měli zajištěnu večeři. Ubytování dílem v prostorách pedagogické fakulty a dílem v penzionu bylo dostačujícím a (doufám že i) příjemným zázemím naší poutní výpravy.
Číst dál: Jak bylo na pouti?
Milí farníci, bratři a sestry,
s účinností od 8. června 2020 jsou zpřístupněny bohoslužby pro maximálně 500 účastníků (kromě kostelního personálu), ovšem stále platí zpřísněné hygienické podmínky, mezi něž patří vyžadované dvoumetrové vzdálenosti mezi jednotlivými účastníky, pokud nepatří do jedné domácnosti.
V naší farnosti bohoslužby probíhají podle zavedených pravidel, která si můžete přečíst ZDE.
Příležitost ke svátosti smíření je přede všemi bohoslužbami ve všední dny, v neděli před ranní mší svatou v Bohuslavicích.
Můžete mě také kontaktovat za účelem rozhovoru, setkání nebo individuální návštěvy s pomazáním nemocných, se svátostí smíření a přijetím eucharistie.
V hlavní nabídce pod názvem "K aktuálnímu stavu" využijte inspirace pro Vaše duchovní obohacení a prožívání, zvláště při nemožnosti návštěvy kostela.
