-
-
Sešel se rok s rokem a přibližně padesátka bohuslavických farníků opět nasedá v brzkých ranních hodinách před kostelem do autobusu a vyráží vstříc poutním dobrodružstvím, tentokrát za svatou Ludmilou. Prvním zastavením na naší pouti, po případném zdřímnutí v autobuse, bylo poutní místo Kalvárie u Jevíčka. Barokní kostel a přilehlé stavby vybudované na vrcholu kopce jsou inspirovány jeruzalémskou Golgotou. Navštívili jsme tak Boží hrob, Getsemany, místo ukřižování a kámen pomazání jakož i místo zesnutí Panny Marie a jeskyni narození. Ti, kteří navštívili Svatou zemi, si tak mohli připomenout atmosféru těchto míst a ti, kteří zatím tuto zemi nenavštívili, si mohli dokreslit obraz svých představ pomocí těchto napodobenin. Tento komplex budov nechal vybudovat dědic jaroměřického panství jako projev díků za odvrácení morové nákazy. Po společném foto pod kalvárií jsme pokračovali směr Kolín. Vlastně ani nevím, jestli stojí v pěkné rovině, ale vím, že tam mají krásný kostel svatého Bartoloměje. Paní průvodkyně nás provedla touto gotickou stavbou včetně kostnice. Po občerstvení na prosluněném náměstí kávou či vínem (probíhal tam vinný košt) jsme se vydali do Staré Boleslavi. V kostele Nanebevzetí Panny Marie, který jsme navštívili i při loňské pouti, jsme slavili mši svatou. Po modlitbě za vlast u Palladia země české měli všichni možnost si ho také prohlédnout. Následovala návštěva nově otevřené baziliky svatého Václava, kde byl svatý Václav zavražděn svým bratrem Boleslavem I. Po přesunu do Brandýsa nad Labem, což byl už jen opravdový kousek, jsme se mohli těšit na večeři a po dlouhém dni i na odpočinek.
Číst dál: Jaká byla farní pouť za svatou Ludmilou
Papež František vyhlásil na letošní rok první Světový den seniorů a prarodičů. Bude se slavit vždy čtvrtou neděli v červenci, tedy v blízkosti památky sv. Jáchyma a Anny, prarodičů Pána Ježíše. V letošním roce tento první den dobře zapadá do slavení Roku rodiny, vyhlášeného rovněž papežem Františkem.
Při vyhlášení papež na adresu seniorů zdůraznil: „Jejich hlas je cenný, neboť chválí Boha a uchovává kořeny národů. Připomínají nám, že stáří je darem a prarodiče jsou spojujícím článkem mezi různými generacemi, aby mladým lidem předávali zkušenosti života i víry.
Cílem je, aby se co nejvíce seniorů mohlo fyzicky zúčastnit nedělní liturgie. Farníci tak mají pomoci zvláště těm, kteří se do kostela sami a běžně nedostanou, zvláště nemají-li možnost dopravy. Senioři mohou účastí na mši získat odpustky – pokud se zúčastnit nemohou, stačí sledování bohoslužby skrze média.
Druhým důležitým bodem tohoto Světového dne je návštěva seniorů. Každý má v tento den navštívit své prarodiče či rodiče a seniory, kteří žijí v osamění. V době sociálního odstupu způsobeného nejen pandemií je návštěva projevem toho, že existuje způsob, jak seniorům projevit blízkost. Návštěva staršího člověka, který žije sám, je také jedním ze způsobů, jak získat v tento den plnomocné odpustky.
Papež František napsal k tomuto dni všem seniorům poselství. Můžete si je přečíst ZDE.
Dekret o možnosti získání odpustků naleznete ZDE.
Pastorační pokyny pro slavení Světového dne seniorů jsou k dispozici ZDE.
V naší farnosti představíme toto poselství v pátek 23. 7. po večerní mši svaté ve farním kostele. Toto poselství si pak může každý účastník odnést domů a vzít ho také těm, kteří se do kostela nedostanou.
Modlitba k prvnímu Světovému dni prarodičů a seniorů 25. července 2021
Děkuji ti, Pane, za útěchu tvé přítomnosti:
i v časech osamocení
jsi ty mou nadějí a důvěrou,
jsi mi skálou a útočištěm od mládí!
Děkuji ti, že jsi mi dal rodinu
a požehnal mi dlouhým životem.
Děkuji ti za chvíle radosti i těžkostí,
za sny, které se v mém životě již splnily,
i za ty, které mě teprve čekají.
Děkuji ti za tento čas obnovené plodnosti,
ke kterému mě voláš.
Dej mi, Pane, více víry,
učiň mě nástrojem svého pokoje,
nauč mě, jak objímat ty, kdo trpí víc než já,
jak nepřestávat snít
a o tvých divech vyprávět novým generacím.
Chraň a veď papeže Františka a církev,
aby světlo evangelia dosáhlo až na konec světa.
Sešli svého Ducha, Pane, ať obnoví svět,
aby se utišila bouře pandemie,
chudí došli útěchy a skončily se války.
Podpírej mě v mé slabosti a pomáhej mi žít naplno
každý okamžik, který mi dáváš,
v jistotě, že ty jsi se mnou po všechny dny
až do konce věků. Amen.
Milovaní bratři a sestry v Kristu,
zdravíme vás s přáním Kristova pokoje v den, kdy si naše diecéze připomíná 25. výročí svého založení. Společně dnes děkujeme za dílo, které Bůh vykonal a koná v našich životech a skrze nás ve společenství místní církve naší diecéze.
Uplynulá léta byla pro nás společnou cestou s Bohem. Mohli bychom dnes s hrdostí vypočítávat mnoho dobrého, co se za čtvrtstoletí v diecézi povedlo, ale zároveň také s pokorou vyznávat, že jsou věci, které se nedařily a nedaří. Chceme si ale především spolu se svatým Pavlem uvědomit, že to všechno, co jsme prožili, nás nějakým způsobem proměnilo, neboť „milujícím Boha všechno napomáhá k dobrému.“[1] Vždyť Bůh nás stále více touží přetvářet ke svému obrazu – k obrazu Nejsvětější Trojice.
Číst dál: Pastýřský list k 25. výročí založení diecéze
