Únava – pocit, který není cizí nikomu z nás. Jsme unavení: někdy životem, jindy lidmi nebo prací. Únava nás zastavuje, podobně jako izraelský lid na poušti nebo Ježíše, když usedá u studny. Může nám brát chuť k další aktivitě i k pokračování
v cestě. Ty jsi však nebyl stvořen k tomu, abys rezignoval a zůstal stát, abys svou cestu ukončil právě teď na poušti. Pán Ježíš v dnešním Slově je pro nás občerstvením, jako voda ze studny; je povzbuzením, jako slova, která s láskou adresuje Samaritánce. On je naší nadějí, že stojí za to se zvednout, překonat tělesnou i duševní únavu a jít dál