„Po ohni následoval šum jemného vánku. Když to Eliáš slyšel, zahalil si tvář pláštěm, vyšel ven a zastavil se u vchodu do jeskyně.“ (1 Král 19,12–13)

Setkání se odehrává na cestě. Je třeba vyjít ven, aby nám nic nebránilo v tom, abychom se mohli setkat s Bohem, s druhým člověkem, ale také sami se sebou. Běžný život, každodennost, vlastní problémy a bolesti nás mohou okrást
o okamžik proměny a blízkosti s Bohem i bližním. Proto je tak důležité, abychom vyšli ven jako Eliáš a apoštolové. Protože jenom na cestě, daleko od vlastního já, se nachází ticho, které léčí a mění život.