„Budeš jíst do sytosti a budeš dobrořečit Hospodinu, svému Bohu, za tu dobrou zemi, kterou ti dal“ (Dt 8, 10).

Zvykli jsme si, že všechno, co máme, je samozřejmost. Když něco ztratíme, býváme zlí a zklamaní. Zapomínáme, že všechno je dar a milost — to, že chodíme, máme co jíst, do čeho se oblékat i s kým si promluvit. Všechno je dar, nic není samozřejmost. Umět děkovat a být vděčný, to je umění. Učme se s vděčností prožívat život i všechno, co nám každý den přináší.