Pozvánky k aktuálním událostem:
Vstoupili jsme do doby postní. Často v nás tato zpráva vyvolává negativní pocity: se vstupem do postní doby se tradičně končí s plesy a různými zábavami (ačkoli to obecně platí stále méně) a nad křesťanským svědomím se tyčí zdvižený prst s připomenutím: „Měl by sis zase něco odříct!“ Jako lidé žijící tímto světem neradi ztrácíme, a přece nám tento náš život všechno postupně bere: přicházíme o své plány, úspěchy, síly, vztahy, o zdraví, o své blízké, o mnohé jistoty a radosti… a ne vždycky umíme v souladu s heslem „Všechno zlé je k něčemu dobré“ vyhodnotit, co pozitivního se za těmito ztrátami pro nás skrývá. Z běžného života sice víme, že pro získání něčeho hodnotného je nutno se lecčeho zříci: ztrácíme čas pro koníčky, síly (i zdraví) pro sporty a tréninky, peníze pro stavby či oslavy, spánek pro důležité chvíle s blízkými lidmi (ať je to bdělost u malých dětí či povídání s přáteli). Je-li nám však odňato něco, čeho jsme se dobrovolně nezřekli, bývá to pro nás leckdy i velká životní zkouška. Právě z těchto důvodů nás začátek doby postní nemusí nikterak zarmucovat. Jistým dobrovolným sebezáporem, skromností, štědrostí, půstem a prostorem pro duchovní obohacení můžeme po malých krůčcích zjišťovat, co cennějšího nám tyto malé ztráty poskytují: trpělivost, vytrvalost, odolnost, sebeovládání, bohatství srdce, ochotnou lásku a vnitřní pokoj. Tím můžeme být více připraveni na ztráty větší a bolestivější a lépe vycvičeni pro hledání hlubšího smyslu věcí, které se v nás či kolem nás odehrávají. Vždyť celé poselství postní doby vrcholí v oslavě Velikonoc, které celému světu zvěstují, že i utrpení a smrt se v Božím pohledu a působení stávají cestou k životu a k vítězství.
Přeji vám všem pokojné zimní dny a užitečné obohacení z doby postní!
P. Vojtěch Janšta
„Protože se značně rozmůže nepravost, ochladne u mnoha lidí láska“ (Mt 24,12)
Drazí bratři a sestry,
znovu se k nám blíží Pascha Páně! Pro přípravu na velikonoční svátky nám Bůh ve své prozřetelnosti každý rok nabízí postní období jako „svátostné znamení našeho obrácení“.[1] To nás vybízí a zároveň nám umožňuje, abychom se celým srdcem a celým životem vrátili k Pánu.
Tímto poselstvím chci i letos celé církvi pomoci, aby tento čas milosti prožívala s radostí a v pravdě. Přitom se chci inspirovat Ježíšovými slovy z Matoušova evangelia: „Protože se značně rozmůže nepravost, ochladne u mnoha lidí láska“ (24,12).
Tato slova se objevují v kázání o konci časů a zazněla v Jeruzalémě, na Olivové hoře, kde později začalo Pánovo utrpení. V odpovědi na otázku učedníků Ježíš předpovídá velké strasti a popisuje situaci, ve které se společenství věřících může snadno ocitnout: uprostřed bolestných událostí, kdy falešní proroci svedou lid na scestí a v mnoha srdcích ochladne láska, která je jádrem evangelia.
Číst dál: Poselství Sv. otce k postní době 2018Životní jubilea a výročí se většinou slaví setkáním, nejčastěji příbuzných a přátel. Jak by měl své výročí oslavit kostel? Nejspíš také setkáním, protože farní kostel je především místem setkávání: shromažďují se v něm lidé – místní občané, kteří pod vedením faráře společně sdílejí, vyjadřují a upevňují svou víru a propojují ji s životem v obci a se vzájemnými vztahy.
Hlavní program oslav tedy vybízel ke společnému setkávání. Dominantní důraz patřil pochopitelně duchovnímu rozměru farního života. Bohuslavičtí i přespolní měli možnost zúčastnit se 7. 10. duchovní obnovy s P. Vojtěchem Kodetem, vyhlášeným duchovním otcem a přednášejícím. Kromě dalších modlitebních příležitostí pak hlavní duchovní program proběhl při bohoslužbě v neděli 15. října, jíž předcházelo uvedení do podstatných souvislostí historie a výzdoby farního chrámu. Tyto duchovní příležitosti byly zároveň propojeny s dalšími rovinami: a) pro kulturní a umělecké obohacení sloužila jak farní fotosoutěž na téma „Náboženský život a sakrální stavby v Bohuslavicích“, tak především hojně navštívený koncert Petra Bende a dalších hudebníků společně s vystoupením místního pěveckého sboru; b) sportovní rozměr byl realizován v sobotním odpoledni na hřišti při společných herních disciplínách a ministrantském fotbálku; c) chutné občerstvení a prostor pro neformální popovídání byly zajištěny jak na hřišti, tak po nedělní mši svaté před kostelem; d) lze doplnit i charitativní prvek, protože účastníci oslav mohli koupí upomínkových předmětů podpořit chráněné dílny Charity Opava.
Takřka všechny uvedené rozměry setkávání se prolínaly v chronologicky první akci říjnových oslav: jednalo se o ojedinělou pouť ke kapličkám a křížům, které se nacházejí na katastru naší obce. Duchovní putování bylo totiž současně nezanedbatelnou turistickou procházkou i objevováním historických a kulturních stop a míst naší obce. Plánované navazující posezení u ohně se nakonec nekonalo kvůli přesunu akce z důvodu nepříznivého počasí. Celé putování se však neslo radostnou atmosférou; v nádherném nedělním odpoledni přivádělo k radosti z přírodních krás, vybízelo k příjemnému povídání za chůze a umožnilo setkat se a společně pomodlit na místech, kde se povětšinou zastavují pouze jednotlivci.
Trasa byla vzhledem k celkové délce cca 12 km rozdělena na dvě části. Po setkání u kostela absolvovali poutníci první část od kostela ke kamenným křížům na Newrzellově zahradě a na začátku obce ve směru od Závady, pak po Lipové, s kapličkou sv. Urbana a dřevěným křížem u lesa na křižovatce s lesní cestou Mlýnkovou. Následoval Struhalův dub s obrazem Panny Marie a dřevěný kříž na Chuchelnické. První část byla ukončena u kulturního domu, kde došlo k částečně obměně poutníků. Druhá část vedla po ul. Kozmické s kamenným křížem nad zahrádkářskou chatou a kapličkou a obrazem sv. Huberta. Následovala odbočka ke staré myslivecké chatě. Kolem rybníků pak doputovali poutní ci k obrázku Panny Marie u Tří dubů a na začátek obce ve směru od Dolního Benešova. Poslední zastavení bylo u kamenného kříže na ul. Bolatické a ukončení celé pouti u kostela.
Pouť měla charakter křížové cesty. U každého „zastavení“ seznámil Kurt Kocián účastníky s historií, dárci, zhotoviteli a lidmi, kteří tato místa udržovali a udržují. Následovalo duchovní slovo P. Vojtěcha Janšty a modlitba.
Celkem se poutě ke kapličkám a křížům zúčastnilo kolem 100 poutníků, přičemž celou trasu absolvovalo asi 40 poutníků.
Na závěr bylo vysloveno poděkování všem jmenovaným i nejmenovaným spoluobčanům, kteří se jakýmkoliv způsobem zasadili o vybudování kapliček, postavení křížů a pořízení a zavěšení obrazů s náboženskou tématikou. Poděkování patří také všem, kteří se o všechna místa starali či starají, zdobí je a udržují. „Pán Bůh zaplať“ za to, že žijeme v době, kdy můžeme stavět kapličky a kříže a věšet svaté obrazy. Ne vždy tomu tak v minulosti bylo. Kéž je nám to umožněno nadále v blízké i vzdálené budoucnosti.
P. Vojtěch Janšta a Kurt Kocián