Filiální kostel sv. Jana Křtitele v Bělé
V obci původně existovala větší kaple, v níž se mohlo sejít až třicet věřících. Byla zasvěcena sv. Janu Křtiteli. Roku 1927 byl na zastupitelství obce Bělá podán návrh na výstavbu nového svatostánku. Návrh byl schválen a náklady stavby měly být hrazeny z dobrovolných sbírek. 29. července 1928 byla zvolena kostelní jednota s počtem 50 členů. Bylo přiděleno 25 arů na výstavbu kostela a hřbitova. Návrh plánu stavby i samotné provedení výstavby realizovala stavební firma Augusta Klimánka z Petřkovic v nákladu 103.310 Kčs. Základní kámen na stavbu byl posvěcen 25. června 1933 děkanem Janem Jurečkou. Stavba kostela šla rychle kupředu, a tak již 15. listopadu 1933 byla novostavba vysvěcena. V roce 1934 pak byla zbořena stará kaple. Bělš tí obyvatelé se scházeli už v novém svatostánku.
V roce 1992 místní věřící navrhovali přestavbu – rozšíření kostela. Po jednání s bohuslavickým farářem Vincencem Hurníkem byla k tomu účelu schválena kostelní rada s počtem 16 členů. V roce 1994 vypracoval Ing. Jan Fojtík z Bohuslavic projekt na přestavbu a v tomtéž roce byla zahájena stavba. Jednalo se o prodloužení hlavní lodi o 10 metrů, výstavbu nové věže s výškou 27 metrů, zvětšení sakristie, zbudování bezbariérového přístupu, márnice a obřadní síně, sociálních zařízení a skladů. Rozpočet činil 3,1 milionů korun. Hrubá stavba byla hotova do konce roku 1996. Pak následovaly další stavební práce, zvláště uvnitř kostela. 20. června 1999 nově zrekonstruovaný kostel vysvětil diecézní biskup František Lobkowicz. 15. listopadu 2003 pak byl posvěcen nový oltář.
Ve staré věži je zavěšen malý z von z roku 1763 (umíráček) a větší zvon z roku 1918, který byl darován z farního kostela. Na nové věži jsou nainstalovány tři zvony, které daroval farní kostel po pořízení nových v roce 1979.
V interiéru kostela je zachován původní obraz Ježíšova křtu, jedná se o první práci hlučínského malíře Jana Bochenka a pozůstalost z inventáře bývalé staré kaple. Hlavní oltář pochází z kostela na Jesenicku – jeho záchranu a instalaci zařídil P. Vincenc Hurník. Týž pak namaloval tři velké obrazy ze života sv. Jana Křtitele: narození, Ježíšův křest a stětí. Křížová cesta je významná památka, jejímž autorem je Franz Templer ze Zlatých Hor (1854 – 1930), byla zachráněna z kláštera na Jesenicku. Za povšimnutí stojí dřevěné sochy sv. Huberta, patrona myslivců, a Panny Marie Lurdské, kterou kostelu věnovala místní rodačka, dále dřevěný betlém a socha Panny Marie s Ježíškem od Břetislava Kafky. Ve smuteční síni se nachází dřevěný krucifix v životní velikosti, darovaný farním úřadem.
U kostela se nachází jeskyňka P. Marie Lurdské, vystavěná mezi lety 1955-1960. V obci se nachází ještě druhá kaplička se sochou Panny Marie Chudých, zbudovaná v letech 1968-69. Tato socha pochází z Belgie a pořídil ji bělský rodák P. Bedřich Dombek. V roce 1956 byl zřízen dlážděný chodník ke kostelu a vysázena lipová alej.
