• Vítejte na stránkách naší farnosti!

  • Farní kostel Nejsvětější Trojice v Bohuslavicích

  • Filiální kostel sv. Urbana v Závadě

  • Filiální kostel sv. Jana Křtitele v Bělé

Copyright 2022 - Římskokatolická farnost Bohuslavice u Hlučína

Vítejte na stránkách naší farnosti

Farní pouť 24. září 2022

Informace pro účastníky farní poutě:

Trasa: Dub nad Moravou - Sloup - Křtiny - Fulnek

Ve Křtinách prožijeme společně mši svatou a bude čas pro rozchod a volný program.

Odjezd v 6:30 od farního kostela v Bohuslavicích; na místo odjezdu se každý dopravuje sám!

Návrat kolem 19. hodiny na stejné místo

Oběd není zajištěn! Vzhledem k počtu poutníků a k nejistému stravovacímu zázemí v sobotu odpoledne v navštívených lokalitách je lepší mít s sebou patřičné zásoby na celý den.

Těším se s vámi na společné poutování s a za Matkou Boží!

P. Vojtěch Janšta

 

Nedělní homilie: mše svatá v prožívání trvalém i aktuálním

Sestry a bratři!

Slyšeli jsme evangelium o obsazování míst – což se vzhledem k uzavřeným lavicím (zde) ve farním kostele zdá být velmi aktuální – mnozí před postaveným lešením uvažujete: kam si sednout? Většinou v kostelích nemáme ten problém jako tehdy farizeové, totiž že bychom se hrnuli na přední místa. Snad bychom v souvislosti s porušeným zasedacím pořádkem mohli uposlechnout pozvání hostitele z dnešního evangelia: „Příteli, pojď si sednout dopředu!“ Samozřejmě že účast na mši svaté není o tom, na jaké si v kostele sednu místo; každý se cítí dobře někde jinde. Špatný by byl pouze postoj, s kterým by se někdo schovával vzadu či venku proto, že ho to nebaví, chce to mít co nejsnáze za sebou a nechce se do bohoslužby nijak zapojovat. Ono pozvání „pojď si sednout dopředu!“ totiž ve své hloubce vyzývá, abychom přišli blíž do Ježíšovy přítomnosti, která se nám ve mši svaté tolik otevírá. 

Připomeňme si, že mše svatá je Ježíšova oběť na Kalvárii za hříchy světa: je to tedy Kristus přítomný s touž láskou, s níž neváhal obětovat sám sebe na kříži za spásu nás všech! Abychom mohli být účastni tohoto největšího božského díla pro lidstvo, dal nám Bůh mši svatou: eucharistickou blízkost svého Syna, v níž je jeho oběť za lidstvo přítomná konkrétně pro nás. Tak můžeme ustavičně čerpat z darů, které nám Kristus Pán poskytuje ustavičně až do konce světa. Proto věřící už od raných dob odpovídali na tuto Ježíšovu přítomnou lásku tak, že přinášeli ve mši svaté různé dary: chléb, víno, květiny, olej, ryby, sýr, ptáky, potřeby pro bohoslužbu a pro lidi v nouzi. Tyto dary byly postupně stále více peněžité. To znamenalo: jestliže Ježíš se mi daruje s tak velikou láskou, potom ani já nepřijdu s prázdnou, ale daruji mu něco ze svého, abych se mu v denním životě a ve službě druhým mohl stále více láskou podobat. Tento zvyk se nám zachoval dodnes: při bohoslužbách vybíráme do košíčku na potřeby farnosti nebo na chudé, potřebné či ohrožené lidi světa. A současně necháváme sloužit mše za své blízké nebo vzdálené, zemřelé i živé. A výrazem toho, že chceme Kristu něco ze sebe darovat, je i ono mešní stipendium, tedy dobrovolný finanční příspěvek, který dotyční z rodiny, jež „má mši“, darují sloužícímu knězi, tzn. pro potřeby církve. Tak plody mše svaté přinášejí užitek 1. celé církvi, protože jde stále o jednu oběť Kristovu (modlíme se za papeže, biskupy, živé i zemřelé věřící i nevěřící, potřeby světa); 2. těm, za které se mše svatá slouží – tedy na úmysl konkrétní rodiny či skupiny; 3. jde o osobní užitek pro všechny, kteří se mše svaté zbožně účastní se svými modlitbami. Kristova oběť zpřítomňovaná na oltáři má nesrovnatelnou hodnotu a sílu v porovnání s jakoukoli jinou soukromou nebo i společnou modlitbou věřících.

Číst dál: Nedělní homilie: mše svatá v prožívání trvalém i aktuálním

Poděkování

Pán Bůh zaplať všem, kteří se jakkoli podíleli na oslavě mých čtyřicátých narozenin!298336759_1746212079064498_2310361704623177231_n.jpg

Děkuji za všechny přípravy a zdárný průběh celé akce.

Děkuji za Vaši účast na farní zahradě, za Vaše přání, dary, úsměvy, podporu, modlitby, překvapení...

Bylo s Vámi fajn a nadále bude!

 

Kdo by se chtěl ještě podívat na malé ohlédnutí za mými 40 lety (nástěnky s informacemi a fotkami), vše je k dispozici na faře. Stačí zazvonit nebo se dopředu domluvit.

Přeji Vám požehnané letní dny a těším se na další společná setkávání!

P. Vojtěch Janšta

 

 

 

 

 

 

 

Dopis biskupa k financování církve v naší diecézi

Drazí bratři a sestry,

vstupujeme do posledního týdne letošní velikonoční doby. Dny mezi Nanebevstoupením Páně a Sesláním Ducha svatého jsou dny Svatodušní novény. Připomínají nám apoštoly očekávající Ducha Svatého, sjednocené v modlitbě spolu s Pannou Marií a dalšími učedníky. Toto společenství, které se po Seslání Ducha stává prvotní církví, začíná také záhy řešit praktické záležitosti života církve. Apoštolové si například vybírají další spolupracovníky a ustanovují jáhny, aby moudře rozdělovali společné prostředky a nikomu nic nescházelo.

Nejinak je tomu i v naší době. Církev se v těchto dnech také intenzivně modlí v touze po Duchu Svatém a ve snaze hledat cesty evangelia v tomto světě. Rád bych v té souvislosti poděkoval za to, že jste vzali ve farnostech vážně výzvu k modlitbě za nová povolání i za jmenování nového diecézního biskupa. S důvěrou vám chci dnes svěřit jinou záležitost praktického života naší místní církve.

Číst dál: Dopis biskupa k financování církve v naší diecézi

Velikonoční pastýřský list biskupa Martina

Bratři a sestry,

rád vás všechny v tento den zdravím velikonočním pozdravem: Pokoj Kristův ať je s vámi se všemi! Aleluja!

Velikonoce, které slavíme, nám znovu dávají příležitost prožít radost z Kristova zmrtvýchvstání. Opět jsme vtaženi do příběhu nedělního rána, ve kterém nejdříve Marie Magdalská a potom Petr s Janem nacházejí Ježíšův hrob prázdný. V jejich srdcích se rodí velikonoční víra. Svatý Jan sám o sobě dosvědčuje, že „viděl a uvěřil“. Tato víra pak roste každým setkáním se Vzkříšeným. Když nasloucháme těmto velikonočním událostem, nemůže nám uniknout, že radost z Kristova zmrtvýchvstání je spojena s posláním. Nestačí, že se učedníci mohou shledat se Vzkříšeným, že mohou s Kristem znovu hovořit a spolu s ním jíst. Ale v síle této radosti je Kristus posílá, aby o jeho vzkříšení vydávali svědectví.„Pokoj vám! Jako Otec poslal mě, tak já posílám vás“ (Jan 20,21). Velikonoce pro nás nemají být jen radostným slavením, ale novým posláním a pozváním ke svědectví.

Číst dál: Velikonoční pastýřský list biskupa Martina

Nedělní homilie: válečné události jako duchovní výzva

Sestry a bratři!

„Co říkáte na tu Ukrajinu?“, ptají se mě lidé na potkání. „No je to hrůza“, přiznávám popravdě. Je to jakýsi všeobecný a hluboký šok, který nyní prožíváme i společně sdílíme. Jistě svou roli hraje i strach, co bude s námi; převažující notou však je bezpochyby bezradnost z té mašinérie zbytečného násilí, které se podepisuje nejvíce na těch, kterých se ti mocní nikdy na nic neptají. Jak s touto situací naložit? Konkrétní dění na místě není přímo v našich rukou kromě pomoci, kterou jsme už nyní zváni zprostředkovat zvláště těm, kteří nejvíce trpí. Velmi však záleží na tom, jak s touto válkou naložíme ve svém srdci a ve svém životě. Takřka paralelně s prvními válečnými zprávami z Ukrajiny bylo možné se na stránkách Vatikánského rozhlasu dočíst o tragické situaci v Sýrii, kterou líčí tamní apoštolský nuncius kardinál Mario Zenari. Podle OSN žije v Sýrii devět z deseti lidí pod hranicí chudoby. V těchto podmínkách žije 13 milionů lidí, kteří mají hlad a trpí zimou. Před několika týdny se stany v táborech pro vysídlené osoby zhroutily pod tíhou sněhu. Pod jedním z těchto stanů bylo rozdrceno i dítě, jiné děti umrzly. Válečné konflikty zde výrazně polevily, ale lidé stále umírají: loni bylo zabito nejméně 3700 lidí, včetně více než 300 dětí. Zejména na severovýchodě této země lidé opakovaně trpí útoky ze strany extremistů z takzvaného „Islámského státu“. Navzdory dramatické situaci se na tuto zemi už dva až tři roky zapomíná. Lidé z médií, které kardinál oslovil, mu odpověděli, že po deseti letech války se „už bohužel zprávy o Sýrii neprodávají“. Kardinál výstižně poznamenává: „To, co se děje v Sýrii, může vidět každý, kdo chce, ale jak řekl Benedikt XVI., potřebujeme vidoucí srdce.“[1]

Číst dál: Nedělní homilie: válečné události jako duchovní výzva

Prohlášení a výzvy církve k válce na Ukrajině

Svatý Otec František při středeční generální audienci vyzval k postu a modlitbě za mír na Ukrajině - text naleznete ZDE.

Na sociální síti Twitter papež zveřejnil text, který si můžete přečíst ZDE.

Rada evropských biskupských konferencí apeluje na skončení války - text je ZDE. Prohlášení předsedy biskupských konferencí Evropské unie je k přečtení ZDE.

Prohlášení České biskupské konference k aktuální situaci na Ukrajině je k dispozici ZDE. O dopisech arcibiskupa Graubnera třem představitelům katolických církví na Ukrajině se dozvíte ZDE.

Prohlášení Jeho Blaženosti Svjatoslava, vrchního arcibiskupa Ukrajinské řeckokatolické církve, k začátku války na Ukrajině - si přečtěte ZDE.

V neděli 27. února proběhla celonárodní sbírka na humanitární pomoc Ukrajině. Informace o možnostech darování naleznete ZDE.

K modlitbě za aktuální válečnou situaci můžete využít křížovou cestu v době války - ke stažení ZDE.

 

f t g m

Smartlook